Ještě v dorosteneckém věku, kdy mu bylo devatenáct let, si sbalil věci a ze své rodné Brazílie se vydal za fotbalem do světa. Od té doby toho Bernardo Frizoni da Cruz Dias procestoval požehnaně. Od roku 2016 se dvěma přestávkami působí v Česku. V současné době kope ČFL za Chlumec nad Cidlinou.
Bernardo, jaké země jste s fotbalem procestoval?
Hrál jsem v Izraeli, ve Vietnamu, v Maďarsku a na Slovensku.
V Česku jste od roku 2016, zalíbila se vám tahle země?
Ano, líbí se mi tady. Hrál jsem v Česku například za Bohemku, Vlašim, Viktorku Žižkov a Olympii Praha. Je tu trošku jiný fotbal, než když jsem byl u nás v Brazílii. Tady to není moc o fotbale, ale spíš hodně o taktice a důrazu, je to spíš taková válka. Pro Brazilce je zdejší pojetí víc agresivní a ne tolik technické, ale je to moderní fotbal. Je to dobré, ale poněkud jiné. Není to ani lepší, ani horší, ale prostě jiné.
Proč jste si tehdy vybral právě Česko? Co vás sem přilákalo?
Působil jsem na Slovensku a prezident klubu z Vlašimi chtěl přivést tři brazilské hráče, protože ve Vlašimi je brazilský sponzor (Sellier & Bellot – pozn. aut.). Tak mi řekl, ať jdu hrát k nim, že mě chce do týmu. Takže jsem od té doby v Česku. Mezitím jsem byl v Izraeli, pak zpátky v Čechách na Bohemce, poté na Žižkově, kde byl trochu problém, tudíž tam byla konečná. Následovalo angažmá ve Vietnamu, kde to bylo dobré, jiná kultura, jiný fotbal, peníze. Ale zároveň to tam nebylo úplně snadné, protože tamní zvyky byly poněkud odlišné. No a teď jsem v Chlumci nad Cidlinou. Trenér Miloš Sazima mi zavolal, že potřebuje hráče jako jsem já, kteří chtějí stále vyhrávat. Mám docela dlouhý příběh (zasměje se).
Jak dlouho vám trvalo, než jste se naučil česky a začal rozumět?
Čeština je hodně těžký jazyk. Hovořím plynule anglicky a mým rodným jazykem je portugalština. Dobře mluvím také španělsky a maďarsky. Čeština je pro mě opravdu těžká, ještě teď nemluvím úplně dobře, ale musím to zkoušet, protože jsem tady. Zhruba tři roky mi trvalo, než jsem trochu porozuměl, teď už to je o něco lepší.
Je známo, že v Brazílii se hraje víc technicky. Tady se vedle taktiky klade větší důraz i na fyzickou připravenost, že?
Přesně tak, takhle to je, ale to je taky dobré. Českému fotbalu už rozumím. Nicméně první rok to bylo těžké, musel jsem pořád běhat a držet se taktických věcí, to pro mě bylo něco nového. V Brazílii je fotbal trošku volnější, hlavně směrem dopředu. Do defenzivy samozřejmě musíš pomoct, ale do ofenzivy si dělej, co chceš. Tady to tak není, všechno má svoji taktiku.
Od léta hrajete ČFL za Chlumec nad Cidlinou, jak se vám to tam zamlouvá?
Máme za sebou dobrou půl sezonu, jsme třetí. Podle mě by to mohlo být dobré i na jaře, doufám v to. Možná zaútočíme na druhou ligu, nevím (rozesměje se). Jsem totiž takový, že chci pořád vyhrávat, mám to tak rád. Nemám rád, když je pro někoho remíza oukej, já chci furt vyhrávat a mít tři body, jsem takhle nastavený. Hráli jsme na podzim dobře, ale doufám, že na jaře budeme ještě lepší. Máme dobrou partu, dobrého trenéra, který má dobrou taktiku. Produkujeme agresivní fotbal, ale především hrajeme jako tým. Nemáme individuality jako je třeba Messi, který je lepší než ostatní. Ta týmovost, to je na tom super.
Do kdy budete na východě Čech pokračovat?
Ještě tady mám kontrakt na půl sezony a potom nevím (směje se).
FRIZONIHO PŮSOBIŠTĚ
Brazílie: Vasco da Gama, América Mineiro, Atlético Mineiro, Volta Redonda.
Maďarsko: Honvéd Budapešť, Barcsi SC, Diósgyőr, Zalaegerszeg, Lombard Pápa.
Slovensko: Moldava, Podbrezová.
Izrael: Hapoel Ashkelon.
Vietnam: Da Nang FC.
Česko: Vlašim, Bohemians Praha 1905, Olympia Praha, Viktoria Žižkov, Slavoj Mýto, Sokol Lom, FK Chlumec nad Cidlinou (současnost).
Se kterým spoluhráčem si nejvíce rozumíte?
Asi je to Čáp. Jde sice o mladého, ale dobrého fotbalistu. Pak to jsou Ruml a ještě Bastin, to je taky dobrý hráč. Tyhle kluky mám rád. Máme kvalitní hráče a celkově dobrý tým, to je na tom to nejlepší. Fotbal je prostě kolektivní sport, nejde hrát individuálně. Mám radost z toho, jaký tu je tým.
V neděli začíná mistrovství světa. Budete ho sledovat a fandit?
Ano, budu. Nějaký čas budu zpátky v Brazílii, takže to bude fajn. Každý tu fotbal sleduje, v ulicích to bude v době šampionátu žít, bude to výborné.
Máte v brazilském národním týmu nějakého oblíbence, kterému budete přát obzvlášť?
Jasně, mým kamarádem je pravý bek Danilo (Juventus Turín – pozn. aut.). V mládí jsme spolu hráli v klubu América Mineiro, bylo nám zhruba patnáct let, jsme ze stejného města.
Jak by mohla Brazílie dopadnout na šampionátu?
Já samozřejmě doufám, že budeme první a mistrovství světa vyhrajeme (usměje se). Máme dobrý tým, v ofenzivě výborný. Byli jsme dobří v defenzivě, ale letos máme navíc skvělé ofenzivní hráče. Raphinha, Antony, Vinícius Júnior či Neymar jsou ve formě. Takže věřím, že to bude z naší strany paráda.
Které další týmy patří mezi favority MS?
Uuuuuf, to je těžké. Domnívám se, že dobří budou Francouzi. Skvělý tým má rovněž Belgie a Argentina, Messiho celek je taktéž ve formě. Viděl bych to tedy na tyto tři země, z nichž nejlepší je teď podle mě Argentina.
Jak se vám zamlouvá MS v Kataru, navíc nezvykle v tomto ročním období?
Pro evropská mužstva to je asi maličko problém. Tady je totiž trošku zima a naopak tam strašné horko, teploty občas šplhají až ke čtyřiceti stupňům. Těžko říct, jak to bude. Ale ten problém mohou mít i další týmy, protože většina hráčů působí na klubové úrovni v Evropě. Třeba z Brazílie hraje v Evropě devatenáct nebo dvacet hráčů, takže to je stejné. Nevím, jak se s tím naši hoši vyrovnají, ale pořád doufám, že to vyhrajeme. Nebude to potíž jen pro Brazílii, ale těžké to budou mít prakticky všechny mančafty.
3. Pánek, 33. Dítě, 49. Staněk, 60. Hartman, 88. Kučera J.
59. Voda, 71. Cvejn, 74. Novotný - 57. Kučera J., 74. Ludvík
76. Gluski 