Hodnocení podzimní části Krajského přeboru starší přípravky "A".

Na podzim jsme v 24 zápasech získali 48 bodů, za 14 vítězství, 6 remíz a čtyřikrát jsme prohráli, při skóre 66:26. Obdržených 26 branek nás řádí mezi nejlépe bránící týmy. Jen FC Hradec, Jaroměř a Mladé Buky dostali méně branek než my. Paradoxem je, že obrannou činnost vůbec netrénujeme a spíš se zaměřujeme na tu útočnou a na střelbu, protože proměňování šancí je naše největší slabina, kdybychom proměnili všechny šance, které jsme si vytvořili, tak bychom asi byli o maličko výš, než na třetím místě, které je ale stejně obrovským úspěchem.  Ale i tak můžeme říct, že jsme si získali respekt u všech soupeřů v Krajském přeboru. Určitě za zmínku stojí i série šesti zápasů v řadě, v kterých jsme nedostali ani branku. Ta série vlastně ještě pokračuje a na jaře se ji pokusíme prodloužit.

Kdybychom měli zmínit nejtěžší zápas, tak asi ten na Olympii. Zhruba v sedmé minutě zápasu jsme měli pět zraněných, s jedním jsme jeli do nemocnice a zápas museli dohrát bez střídání, protože nás domácí hráči neuvěřitelně pokopali a nakonec jsme ten zápas prohráli 0:3. A nejlepší zápas? Asi znovu osudová Olympie, a to, když jsme ji doma fotbalově přehráli 3:2 a sportovně jim vrátili to jejich nesportovní chování.

Kluci ze starší přípravky, šli fotbalově neuvěřitelně nahoru. Některé zápasy jsme odehráli takovým stylem, že jsme se na pár doteků s balonem, dostali z naší poloviny, až k zakončení k brance soupeře. Jedna krásná akce střídala druhou a to je pro nás trenéry to krásný, když kluci dokážou přenést do zápasu to, co neustále pilujeme a cvičíme na trénincích.

Hodně dlouho jsme přemýšleli, jestli máme někoho z kluků vyzdvihnout, jestli to bude fér vůči ostatním, protože kluci opravdu hráli přesně podle textu naší fotbalové hymny, kde se zpívá, že:“Jsme tým, musíme bojovat, chceme vyhrát“A my opravdu jeden tým byli a doufám, že pořád budeme.

 Ale přece jedno jméno zaznít musí - Tomáš Podnecký. Tomáš odehrál podzim v hodně dobré formě a asi jsme mu našli post, který mu dokonale sedí. Pak ještě určitě kluci, z mladší přípravky, kteří byli vždycky oživením a mezi o dva roky staršíma klukama se rozhodně neztratili. A chtěli bychom se omluvit trenérům Michalovi Jansovi, Tomášovi Vlasákovi a Kamilovi Mlynářovi, z mladší přípravky, že jsme jim párkrát sebrali Martina Hegera, ale oni jsou tak zkušený trenéři, že si bez něj skvěle poradili a nám naopak hodně moc pomohl.

A na závěr našeho hodnocení bychom chtěli poděkovat vedení chlumeckého fotbalu, domu dětí a mládeže, kteří nám vytvářejí perfektní podmínky k práci,rodičům za podporu a pak všem klukům z přípravky, protože ten jejich fotbalový růst a jejich zlepšování nám  dává sílu a chuť do další práce.

 Láďa Heger, Luboš Černý – trenéři „A“ týmu starší přípravky